Zprávu s názvem A Science Strategy for the Human Exploration of Mars zveřejnily Národní akademie věd, techniky a medicíny v prosinci 2025 na objednávku NASA a společně ji vedli planetární vědkyně Lindy Elkins-Tanton, ředitelka Laboratoře vesmírných věd Kalifornské univerzity v Berkeley, a Dava Newman z MIT. Podle popisu zprávy zveřejněného na stránkách NASA staví dokument hledání důkazů existující nebo dávné mimozemské formy života na Marsu na první místo mezi jedenácti hlavními vědeckými cíli, vedle nich se ale mají astronauti věnovat i měření radiace v místech přistání, sledování prašných bouří a zkoumání koloběhu vody a oxidu uhličitého na planetě.

Zpráva navíc nabízí čtyři různé scénáře, jak by mohla první výprava vypadat. Podle stejného zdroje nejvýše hodnocený scénář počítá s třicetidenním přistáním, následným zásobovacím letem a pak misí trvající tři sta marťanských dnů na jednom místě, což by podle autorů umožnilo splnit všech jedenáct vědeckých cílů najednou. V rozhovoru pro rozhlasový pořad Science Friday Elkins-Tanton tento rozdíl vysvětlila jednoduše: podle vzájemné polohy Země a Marsu v době startu si posádka buď odbude krátký pobyt kolem třiceti až devadesáti marťanských dnů, nebo naopak dlouhý pobyt v rozmezí tří set až pěti set dnů, než se oběžné dráhy obou planet znovu srovnají pro cestu zpět.

Na otázku, jestli hledání života na Marsu vůbec vyžaduje fyzickou přítomnost lidí, když existují i mise, které by vzorky přivezly zpět automaticky, Elkins-Tanton odpověděla, že lidé a roboti, které zpráva označuje souhrnně jako takzvané agenty, musí pracovat společně. Zdůraznila, že lidský zrak funguje v terénu prokazatelně lépe než obraz přenášený přes robota, a že člověk dokáže mnohem rychleji měnit rozhodnutí a reagovat na nečekané události, což je přesně to, co bude na cizí planetě potřeba nejvíc.

Elkins-Tanton přitom sama v současnosti vede i konkrétní robotickou misi, konkrétně projekt Psyche zaměřený na stejnojmenný asteroid, o kterém věří, že jde o obnažené kovové jádro rané planety, která se nikdy nedostavěla a rozpadla se v pásu asteroidů. Podle serveru SpaceNews sonda odstartovala 12. října 2023 na raketě Falcon Heavy poté, co původní start plánovaný na srpen 2022 zhatilo pozdní dodání softwaru pro navigaci a řízení letu, přičemž zdržení zvýšilo celkové náklady mise z necelé miliardy na 1,2 miliardy dolarů a posunulo příletu k asteroidu z roku 2026 na rok 2029.

Právě zpoždění startu Elkins-Tanton v rozhovoru označila za jednu z nejtěžších profesních zkušeností svého života, a zároveň za poučný příklad toho, jak snadno se ve velkém týmu ztratí důležitá informace. Podle jejího líčení tým odpovědný za navigační software problémy avizoval dlouho dopředu, jenže zpráva se cestou přes jednotlivé úrovně vedení postupně změkčovala, až nahoře zněla jako mírné zpoždění, ne jako zásadní riziko. Elkins-Tanton to shrnula heslem, které si na misi Psyche dodnes opakují, totiž že nejlepší zpráva je špatná zpráva přinesená dost brzy na to, aby se dala ještě opravit.

Na otázku, jestli by se sama na Mars vydala, Elkins-Tanton odpověděla, že po osobní stránce by neváhala, protože miluje extrémní a nevyzkoušené zážitky, kvůli rodině a přátelům na Zemi by ale nakonec zůstala doma. Dodala, že Země podle ní zůstává tím nejpříjemnějším místem k životu, jaké lidé znají.

Rozhovor Elkins-Tanton uzavřela úvahou o smyslu vědy jako takové. Podle ní věda není o hledání absolutních a neměnných pravd, ale o kladení stále nových otázek a postupném přibližování se ke skutečnosti, přičemž téměř každý dnešní vědecký poznatek bude časem doplněn, upraven, nebo i úplně vyvrácen novými zjištěními. Právě to podle ní dělá vědu užitečnou, ne to, že by dávala konečné odpovědi.

Zpráva Národních akademií teď čeká na to, jak s jejími doporučeními naloží samotná NASA při plánování konkrétních misí. Jasné už ale je, že až první člověk skutečně vystoupí na marťanský povrch, nebude to náhodná procházka, ale krok naplánovaný roky dopředu týmem, který se poučil i z vlastních chyb při stavbě mnohem menší, ale neméně náročné robotické sondy.

nedd.tiscali.cz/co-ma-clovek-n…