Čistší vzduch může dětem pomoci lépe vyvinout plíce. Ukázala to pětiletá studie z Londýna
Znečištěný vzduch není jen nepříjemnost, kterou cítíme při smogu. U dětí může ovlivňovat i to, jak se jejich plíce vyvíjejí. Nová studie z Londýna nyní přinesla zajímavý důkaz, že když se znečištění sníží, vývoj plic se může zlepšit.
Vědci sledovali více než 3 400 dětí ve věku 6–9 let. Přibližně polovina žila v Londýně a druhá v Lutonu, podobně velkém městě, kde žádná nízkoemisní zóna nebyla. Výzkumníci dětem každý rok měřili plicní funkce a zároveň sledovali jejich vystavení znečištění ovzduší.
Studie začala ještě před zavedením londýnské Ultra Low Emission Zone (ULEZ) v roce 2019. Po jejím zavedení klesalo v Londýně znečištění oxidem dusičitým rychleji než v Lutonu.
A změna byla patrná také na plicích.
Na začátku měly děti v Londýně v průměru nižší hodnotu FEV₁ – tedy množství vzduchu, které dokážou po hlubokém nádechu vydechnout během první sekundy. Jejich plíce ale následně rostly rychleji než u dětí v Lutonu.
Rozdíl v růstu byl přibližně 10 ml FEV₁ ročně. Po čtyřech letech se průměrná hodnota FEV₁ mezi oběma skupinami prakticky vyrovnala.
Zajímavý byl také podíl dětí s klinicky zhoršenou funkcí plic. V londýnské skupině klesl zhruba ze 14 % na 9 %.
Výzkumníci proto dospěli k závěru, že zlepšení kvality ovzduší po zavedení ULEZ bylo spojeno s rychlejším růstem plic. Výsledky naznačují, že některé negativní dopady dlouhodobého vystavení dopravnímu znečištění na vývoj dětských plic nemusí být nevratné.
Je ale důležité říct, že studie neprokazuje, že za veškeré zlepšení může pouze ULEZ. Jde o přirozený experiment – děti nebyly náhodně rozděleny do skupin a současně mohly působit i jiné faktory. Výzkumníci však měli předem měření, dlouhodobě sledovali stejné děti a použili Luton jako srovnávací populaci, což významně posiluje jejich závěry.
Význam výsledku je především v tom, že vývoj plic v dětství není jen otázkou genetiky. Prostředí, ve kterém děti vyrůstají, může ovlivnit, jak velkou plicní kapacitu si vytvoří.
A to může být důležité i o několik desetiletí později. Nedostatečný vývoj plic je totiž spojen s vyšším rizikem chronických plicních onemocnění a dalších zdravotních problémů v dospělosti.
Čistší vzduch tedy nemusí znamenat pouze méně smogu. Pro děti může znamenat také zdravější plíce do budoucna.