The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
🧂 Možná vás překvapí, že jedovaté může být cokoli – třeba kuchyňská sůl. A naopak v malé koncentraci je zdraví prospěšná i nejtoxičtější látka na planetě – botulotoxin. Záleží jen na dávce.
🍄 Silnými zbraněmi disponují rostliny, houby i zvířata. Přitom ti nejmenší často patří k nejnebezpečnějším.
💀 Které slavné osobnosti podlehly otravě? 👑 Jaká sloučenina si po dlouhá staletí držela titul krále jedů? 💣 A jak se lidstvo inspirovalo přírodou pro v
... Show more...
🧂 Možná vás překvapí, že jedovaté může být cokoli – třeba kuchyňská sůl. A naopak v malé koncentraci je zdraví prospěšná i nejtoxičtější látka na planetě – botulotoxin. Záleží jen na dávce.
🍄 Silnými zbraněmi disponují rostliny, houby i zvířata. Přitom ti nejmenší často patří k nejnebezpečnějším.
💀 Které slavné osobnosti podlehly otravě? 👑 Jaká sloučenina si po dlouhá staletí držela titul krále jedů? 💣 A jak se lidstvo inspirovalo přírodou pro výrobu zbraní hromadného ničení?
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
Výtah Respektu: V Bělehradě se lidé zkraje týdne loučili s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladićem. Bylo mu 84 let, když na konci srpna zemřel ve vězeňské nemocnici v Haagu. Právě odtud o pár dní později zamířilo do hlavního srbského města letadlo, které přepravovalo Mladićovo tělo. Srbský ministr spravedlnosti totiž už předtím informoval, že muž, který zavinil tragickou smrt tisíců lidí, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami. I proto do Bělehradu zamířila Magdaléna Fajtová, která sledovala jak sobotní... Show more...
Výtah Respektu: V Bělehradě se lidé zkraje týdne loučili s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladićem. Bylo mu 84 let, když na konci srpna zemřel ve vězeňské nemocnici v Haagu. Právě odtud o pár dní později zamířilo do hlavního srbského města letadlo, které přepravovalo Mladićovo tělo. Srbský ministr spravedlnosti totiž už předtím informoval, že muž, který zavinil tragickou smrt tisíců lidí, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami. I proto do Bělehradu zamířila Magdaléna Fajtová, která sledovala jak sobotní pietu, tak i pondělní pohřeb. Proč se ho zúčastnilo tolik lidí? Mohly by postoj k válečnému zločinci změnit příští generace? podcasters.spotify.com/pod/sho…
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
Jak se z šestnáctiletého kluka prodávajícího po hospodách konzervy stal jeden z nejmocnějších bossů devadesátek? Skutečně stál Radovan Krejčíř za koncem kmotra Františka Mrázka a jak se mu podařilo ovládnout Jihoafrickou republiku? Vrátí se Káčko zpět do Česka a mělo by se ho podsvětí bát? O zákulisí dvou nejvýraznějších příběhů českého organizovaného zločinu mluvíme s tvůrci podcastu Hlasy zločinu, Jakubem Kvasničkou a Václavem Janatou, v nové epizodě podcastu Odkryto.cz.
... Show more...
Jak se z šestnáctiletého kluka prodávajícího po hospodách konzervy stal jeden z nejmocnějších bossů devadesátek? Skutečně stál Radovan Krejčíř za koncem kmotra Františka Mrázka a jak se mu podařilo ovládnout Jihoafrickou republiku? Vrátí se Káčko zpět do Česka a mělo by se ho podsvětí bát? O zákulisí dvou nejvýraznějších příběhů českého organizovaného zločinu mluvíme s tvůrci podcastu Hlasy zločinu, Jakubem Kvasničkou a Václavem Janatou, v nové epizodě podcastu Odkryto.cz.
🎟️ Odkryto.cz Offline 23. září v pražském Chapteru! Jak se ze zlínského kluka Michala Redla stal vlivný muž pražského podsvětí? I o tom přijdou debatovat Karel Tichý a Hana Kordová Marvanová.
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A proč se téma hranic, odsunu a ztracené „Heimat“ znovu objevuje v rétorice mladé generace AfD? Jeden virální p
... Show more...
„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A proč se téma hranic, odsunu a ztracené „Heimat“ znovu objevuje v rétorice mladé generace AfD? Jeden virální příspěvek jako cesta k tomu, jak se i osmdesát let po válce dá bojovat o minulost – a možná také o přítomnost.
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
Hostka Zuzana Stožická, veľvyslankyňa občianskej vedy na Slovensku, v rozhovore vysvetľuje princípy otvorenej a občianskej vedy. Otvorená veda zastrešuje postupy, ktoré zvyšujú dostupnosť a overiteľnosť vedeckých výsledkov, dát, metód či softvérových nástrojov pre každého, kto by ich mohol potrebovať. V rozhovore si priblížime budapeštiansku iniciatívu aj to, prečo sa otvorenej vedy dotýkame oveľa častejšie, než si myslíme, napríklad aj vtedy, keď sa študent zadarmo dopracuje k odborným článkom do svojej bakalárskej alebo diplomovej práce.
Princípom občianskej vedy je za
... Show more...
Hostka Zuzana Stožická, veľvyslankyňa občianskej vedy na Slovensku, v rozhovore vysvetľuje princípy otvorenej a občianskej vedy. Otvorená veda zastrešuje postupy, ktoré zvyšujú dostupnosť a overiteľnosť vedeckých výsledkov, dát, metód či softvérových nástrojov pre každého, kto by ich mohol potrebovať. V rozhovore si priblížime budapeštiansku iniciatívu aj to, prečo sa otvorenej vedy dotýkame oveľa častejšie, než si myslíme, napríklad aj vtedy, keď sa študent zadarmo dopracuje k odborným článkom do svojej bakalárskej alebo diplomovej práce.
Princípom občianskej vedy je zapájanie verejnosti do výskumu, teda rozširovanie skupiny ľudí, ktorí sa môžu chytiť vedeckých metód a prispieť k bádaniu.
Na Slovensku majú najväčšie zastúpenie projekty z oblasti biológie, biodiverzity a životného prostredia. Verejnosť obľubuje projekt Vážky Slovensko, Motýlia polhodinka či Vtáčia hodinka. Vo svete, napríklad v Spojenom kráľovstve či vo Francúzsku, je zapájanie sa do obdobných projektov tradíciou. Ľudia sa s chuťou venujú chémii, histórii, astronómii alebo geografii.
V podcaste predstavíme šikovnú mobilnú aplikáciu a platformu, vďaka ktorej dokážu deti aj dospelí počas prechádzky jednoducho zaznamenať, akú faunu a flóru práve pozorovali.
Zuzana Stožická poradí, ako presne začať, kde hľadať informácie, či je potrebná registrácia, aké projekty bežia po celý rok a ktoré si počkajú na leto, jeseň či zimu, a prezradí, čo čaká záujemcov najbližšie.
Nezáleží na tom, či ste študent, senior, rodič, turista, rybár alebo hubár, k občianskej vede sa môže pridať naozaj hocikto; pre mnohé projekty stačí mať iba smartfón alebo digitálny fotoaparát. Občianska veda prepája odborníkov, nadšených amatérov aj nováčikov bez skúseností, ktorí sa chcú niečo naučiť a priložiť ruku k výskumu.
RNDr. Zuzana Stožická, PhD., je veľvyslankyňou občianskej vedy na Slovensku. Už od roku 2017 sa venuje problematike vedeckej komunikácie, otvoreniu vedy a občianskej vedy v rámci Kontaktnej kancelárie pre otvorenú vedu Centra vedecko-technických informácií SR. Podieľala sa na tvorbe Národnej stratégie pre otvorenú vedu (2021 – 2028). Vyštudovala biológiu na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. V Neuroimunologickom ústave SAV získala titul PhD. v odbore imunológia. Je oceňovanou autorkou poviedok na hranici žánrov science-fiction a fantasy inšpirovaných prírodou, poetikou mýtov a rozprávok, ale aj rozmanitosťou medziľudských vzťahov nášho sveta.
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné paměti. Proto je čas si příběh spolužáka a vrstevníka Antonína Holého, doktora Pískaly, připomenout. V seriálu, který o v... Show more...
Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné paměti. Proto je čas si příběh spolužáka a vrstevníka Antonína Holého, doktora Pískaly, připomenout. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, nám s tím tentokrát pomůže chemička Marcela Krečmerová. podcasters.spotify.com/pod/sho…
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
V novej epizóde podcastu Veda na dosah – o štúdiu privítame mladého muža, ktorý ešte pred prahom dospelosti dokázal to, o čom mnohí iba snívajú. Je autorom projektu Červené jablko, ktorý prepája umelú inteligenciu s ovocinárstvom, a vďaka nemu sa stal AI Študentom roka a zároveň AI Osobnosťou roka 2025. Popritom stále študuje na strednej škole a aktívne sa venuje riadeniu firmy.
V rozhovore sa dozviete, ako sa dá zvládať škola, biznis a osobný život a odkiaľ Michal čerpá chuť pohybovať sa v toľkých svetoch súčasne. Reč príde na manažment času a na to, či pri or
... Show more...
V novej epizóde podcastu Veda na dosah – o štúdiu privítame mladého muža, ktorý ešte pred prahom dospelosti dokázal to, o čom mnohí iba snívajú. Je autorom projektu Červené jablko, ktorý prepája umelú inteligenciu s ovocinárstvom, a vďaka nemu sa stal AI Študentom roka a zároveň AI Osobnosťou roka 2025. Popritom stále študuje na strednej škole a aktívne sa venuje riadeniu firmy.
V rozhovore sa dozviete, ako sa dá zvládať škola, biznis a osobný život a odkiaľ Michal čerpá chuť pohybovať sa v toľkých svetoch súčasne. Reč príde na manažment času a na to, či pri organizovaní priorít sám siaha po nástrojoch umelej inteligencie. Neobíde ani tému vyhorenia a otázku, ako zvláda nápor, keď je toho príliš veľa naraz.
Michal prezradí, v čom spočíva jeho silná stránka a ako súvisí s netradičným takzvaným nelineárnym myslením v 4D priestore. Dozviete sa, ako odpočíva pri záľubách od adrenalínových športov cez autá a techniku až po hudbu.
Časť rozhovoru patrí jeho pôsobeniu v spoločnosti NoLabrEX, kde zastáva pozíciu prevádzkového riaditeľa (COO). Michal vysvetlí, čo sa skrýva za digitálno-obchodno-komunikačným motorom postaveným na ôsmich moduloch a v čom sa líši od iných nástrojov umelej inteligencie. Priblíži, čo sa v spoločnosti pozostávajúcej nanajvýš z päťdesiatich ľudí zmení po troch mesiacoch spolupráce.
Nezabudneme ani na vedenie tímu ľudí, ktorí sú často o desiatky rokov starší, a na to, ako si mladý líder buduje autoritu bez toho, aby stratil svoju prirodzenosť. Michal sa zamyslí aj nad tým, čo dnes brzdí šikovných mladých ľudí a ako vníma rozdiely medzi generáciami.
Michal Jakabčic je študentom strednej školy a prevádzkovým riaditeľom (COO) spoločnosti NoLabrEX. V sedemnástich rokoch získal ocenenie AI Osobnosť roka aj AI Študent roka od Asociácie pre umelú inteligenciu za víťazný projekt, v ktorom prepojil umelú inteligenciou s ochranou tradičného ovocinárstva.
O podcaste
Podcast Veda na dosah – o štúdiu sa zameriava na témy vedy, štúdia a vzdelávania a prináša praktické rady, zrozumiteľné vysvetlenia a odpovede na otázky, ktoré mladí ľudia často riešia. Našou snahou je priniesť viac praktických tipov pre žiakov a študentov, ktoré sa týkajú napríklad výberu škôl, štúdia v zahraničí, kariéry či uplatnenia v STEM odboroch, ktoré sú orientované na vedu, technológie, matematiku a inžinierstvo.
Vzácné fotografie, cenné archivy a paměť Paříže: Odbor pro ochranu fotografického dědictví výjimečně pootevírá dveře do svých zákulisí v rámci Dnů otevřených dveří.
V Paříži patří k vrcholům letošního ročníku návštěva oddělení pro ochranu fotografického dědictví, kterou si můžete prohlédnout v pátek 18. září. Toto oddělení, založené v roce 1983 Anne Cartier-Bressonovou, neteří slavného fotografa, dnes známé pod zkratkou D3P, pečuje o 16 milionů fotografických předmětů uchovávaných v muzeích, archivech a historických knihovnách města Paříže.
Tým deseti specialistů, kterému od roku 2018 š
... Show more...
Vzácné fotografie, cenné archivy a paměť Paříže: Odbor pro ochranu fotografického dědictví výjimečně pootevírá dveře do svých zákulisí v rámci Dnů otevřených dveří.
V Paříži patří k vrcholům letošního ročníku návštěva oddělení pro ochranu fotografického dědictví, kterou si můžete prohlédnout v pátek 18. září. Toto oddělení, založené v roce 1983 Anne Cartier-Bressonovou, neteří slavného fotografa, dnes známé pod zkratkou D3P, pečuje o 16 milionů fotografických předmětů uchovávaných v muzeích, archivech a historických knihovnách města Paříže.
Tým deseti specialistů, kterému od roku 2018 šéfuje Agnès Gall-Ortlik, funguje jako skutečná „nemocnice pro fotografie“: čtyři konzervátoři a restaurátoři vypracovávají posudky a diagnostiky, určují ošetření přizpůsobené každému fotografickému postupu a zajišťují, aby si každý snímek zachoval svou zrnitost neporušenou po dalších 200 let. Tři konzervační technici fotografie zbavují prachu a ukládají je do vhodných obalů a krabiček, zatímco správkyně dohlíží na jejich pohyb od přijetí až po vydání. Každý zásah je koncipován tak, aby byl nenápadný, ale přesný, a zaručoval čitelnost a zachování těchto vizuálních pokladů.
Une immense photothèque parisienne sort de l’ombre le temps des Journées du Patrimoine. Le département pour la préservation du patrimoine photographique, qui conserve près de 16 millions de clichés, accueille les visiteurs à Paris le vendredi 18 sept…
V sobotu 3. a v neděli 4. října 2026 se do školy Chimie ParisTech opět vrací Festival vědy. Víkend plný zábavných akcí, během kterého můžete s rodinou nebo přáteli poznat tuto pařížskou inženýrskou školu.
Le samedi 3 et dimanche 4 octobre 2026, la Fête de la Science est de retour à l'école Chimie ParisTech. Un week-end d'animations pour découvrir cette école d'ingénieurs parisienne, en famille ou entre amis.
