V prvých okamihoch chemickej reakcie pohyb elektrónov iniciuje rozbíjanie starých väzieb a vytváranie nových, čím sa jedna molekula transformuje na inú. Keď sa elektrón z molekuly odstráni rýchlejšie, ako molekula dokáže reagovať, ostatné elektróny vstupujú do excitovaných kvantových stavov, ktoré sa vyvíjajú v ultrarýchlych časových intervaloch. Výskumníci z kalifornského Národného urýchľovacieho laboratória SLAC teraz vytvorili filmový záznam takéhoto pohybu.
Každý záber zachytáva zmeny, ktoré sa dejú len v attosekundách (1 as = 10–18 s) na začiatku fotochemickej reakcie podobnej reakciám, aké riadia procesy od interakcií röntgenového žiarenia v lekárskom prostredí až po zrážky kozmického žiarenia v atmosfére. Na vytvorenie každej snímky použili dva röntgenové impulzy. Prvý impulz uvoľnil jeden z elektrónov molekuly, druhý o attosekundy neskôr ukázal, kam sa elektróny pohybovali. Kľúčom bola kontrola načasovania, ktorú vyvinuli vedci z urýchľovača SLAC. Tím zachytil 10 momentiek v priebehu prvých 10 femtosekúnd (1 fs = 10–15 s), čím vytvoril sekvenciu pohybu elektrónov. Po 10 femtosekundách videli vedci chemické dôsledky celého tohto pohybu: chemické väzby sa začali rozbíja
... Show more...
Každý záber zachytáva zmeny, ktoré sa dejú len v attosekundách (1 as = 10–18 s) na začiatku fotochemickej reakcie podobnej reakciám, aké riadia procesy od interakcií röntgenového žiarenia v lekárskom prostredí až po zrážky kozmického žiarenia v atmosfére. Na vytvorenie každej snímky použili dva röntgenové impulzy. Prvý impulz uvoľnil jeden z elektrónov molekuly, druhý o attosekundy neskôr ukázal, kam sa elektróny pohybovali. Kľúčom bola kontrola načasovania, ktorú vyvinuli vedci z urýchľovača SLAC. Tím zachytil 10 momentiek v priebehu prvých 10 femtosekúnd (1 fs = 10–15 s), čím vytvoril sekvenciu pohybu elektrónov. Po 10 femtosekundách videli vedci chemické dôsledky celého tohto pohybu: chemické väzby sa začali rozbíjať a začali sa tvoriť nové. Vedci vyvíjajú nové experimenty, ktoré zhromaždia ešte viac údajov za kratší čas a zmapujú pohyby elektrónov vo väčších a komplexnejších molekulách.
Nový grafenový inkoust pro výrobu levných a citlivých tištěných senzorů vyvinuli výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z VŠB – Technické univerzity Ostrava a Univerzity Karlovy.
Při přípravě inkoustu poprvé využili metodu atomárního inženýrství a díky navázaným atomům mědi jsou schopni detekovat velmi citlivě dopamin – neurotransmiter, který umožňuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Přístup představený v časopise Advanced Science má velké šance uplatnit se v lékařské diagnostice.
Atomární inženýrství (single-atom engineering) umožňuje řídit chemickou reaktivitu materiálů na úrovni jednotlivých atomů. Jeho širšímu uplatnění v lékařské diagnostice však dosud bránil nedostatek atomárně upravených materiálů i absence na nich založených tisknutelných inkoustů. Nyní se vědcům podařil
... Show more...
Při přípravě inkoustu poprvé využili metodu atomárního inženýrství a díky navázaným atomům mědi jsou schopni detekovat velmi citlivě dopamin – neurotransmiter, který umožňuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Přístup představený v časopise Advanced Science má velké šance uplatnit se v lékařské diagnostice.
Atomární inženýrství (single-atom engineering) umožňuje řídit chemickou reaktivitu materiálů na úrovni jednotlivých atomů. Jeho širšímu uplatnění v lékařské diagnostice však dosud bránil nedostatek atomárně upravených materiálů i absence na nich založených tisknutelných inkoustů. Nyní se vědcům podařilo vyvinout novou třídu atomárně dopovaných grafenových materiálů a také inkoust pro přípravu citlivých tištěných senzorů. Sázka na měď se vyplatila při detekci dopaminu, jehož sledování je důležité pro biomedicínský výzkum a vývoj pokročilých diagnostických technologií některých onemocnění včetně Alzheimerovy choroby.
„Vyvinutý NGA-Cu inkoust umožňuje výrobu plně inkoustově tištěných udržitelných papírových elektrod s velmi nízkými náklady. Samotný senzor vyžaduje pouze 1,3 mikrogramu aktivního inkoustu, stojí přibližně jednu korunu a dával stabilní odezvu minimálně po dobu tří měsíců. Inkoust je navíc plně kompatibilní s běžně dostupnými inkoustovými materiálovými tiskárnami. To vytváří velký potenciál pro přípravu cenově dostupných, digitálně navržených senzorů, jejichž funkci lze přizpůsobovat atom po atomu,“ uvedl korespondující autor článku Michal Otyepka.
Základem pro novou generaci atomárních inkoustů byla dusíkem dopovaná grafenová kyselina (NGA), kterou vědci z CATRIN vyvinuli před několika lety. Nyní ji postupně obohacovali různými jednotlivými atomy kovů včetně mědi, železa nebo manganu.
„Ukázalo se, že elektrochemická odezva zásadně závisí na typu použitého atomu. Zatímco atomy mědi výrazně zesilují signál dopaminu, ostatní kovy jej naopak potlačují. Rozhodující tedy není jen samotná přítomnost izolovaných atomů kovu, ale také to, o jaký konkrétní kov se jedná. To je velmi důležitý poznatek pro další vývoj biosenzorů,“ objasnil první autor Martin-Alex Nalepa.
Publikované výsledky představují novou třídu senzorických materiálů s velkým potenciálem v lékařské diagnostice. Vědci nabízí obecně využitelnou platformu pro vývoj grafenových inkoustů s jednotlivými atomy kovů a otevírají cestu ke škálovatelné, reprodukovatelné a materiálově úsporné výrobě pokročilých elektrochemických senzorů. „Jsme na začátku a fascinují nás nové možnosti, které se před námi otevírají. Vidíme, že změnou typu atomů můžeme řídit citlivost a selektivitu senzoru. Kromě dopaminu tak umíme velmi přesně stanovit například imunoglobuliny – protilátky, jejichž množství a typ mohou být důležitým ukazatelem autoimunitních nebo infekčních onemocnění,“ zdůraznil další z autorů článku Radek Zbořil.
Elektrochemické biosenzory mohou nalézt uplatnění nejen v medicíně, ale také při kontrole kvality potravin, monitorování pitné vody nebo sledování znečištění životního prostředí. Jejich klíčovou součástí jsou funkcionalizované elektrody, pro jejichž výrobu se ukázaly jako velmi vhodné materiály právě na bázi grafenu. Základem úspěchu olomouckých vědců byla cílená příprava grafenového inkoustu s potřebnými vlastnostmi.
Výzkum podpořil projekt TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský.
Základem pro novou generaci atomárních inkoustů byla dusíkem dopovaná grafenová kyselina. Nový grafenový inkoust pro výrobu levných a citlivých tištěných senzorů vyvinuli výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z VŠ…
Vědci z C E I T E C Masarykovy univerzity vyvinuli výpočetní metodu, která umožňuje navrhovat zcela nové antimikrobiální peptidy – krátké bílkoviny schopné zabíjet bakterie.
Pomocí molekulárních simulací vytvořili pravidla pro návrh molekul, které narušují bakteriální membránu. Vybrané peptidy si poradily i s bakteriemi odolnými vůči běžným antibiotikům a uspěly také v preklinických testech na myších.
Výzkumníci navíc vytvořili 52 návrhových šablon, podle kterých lze navrhnout přibližně 10 bilionů molekul.
🔬 Jak přesně vědci molekuly navrhují a co může jejich metoda přinést?
Pomocí molekulárních simulací vytvořili pravidla pro návrh molekul, které narušují bakteriální membránu. Vybrané peptidy si poradily i s bakteriemi odolnými vůči běžným antibiotikům a uspěly také v preklinických testech na myších.
Výzkumníci navíc vytvořili 52 návrhových šablon, podle kterých lze navrhnout přibližně 10 bilionů molekul.
🔬 Jak přesně vědci molekuly navrhují a co může jejich metoda přinést?
Unique research platform that brings together top research institutes from all over the Czech Republic working in the areas of pathogen-host interactions, immunity against viruses and bacteria and treatments of viral and bacterial infections.
Mrtvice není jen nemoc starých lidí. Analýza dat od více než 100 milionů lidí ukazuje, že kokain téměř zdvojnásobuje riziko cévní mozkové příhody – a platí to i pro mladé do 55 let. nationalgeographic.cz/veda/kok…
O srovnávání nesrovnatelného, manipulaci a propagandě
Říká se, že „míchat jabka s hruškama“ znamená „srovnávat nesrovnatelné“ – dát vedle sebe dvě různé věci tak, jako by byly totéž, a pak z toho vyvozovat závěry. Přesně takhle vznikají v médiích titulky, které znějí přesvědčivě, ale stojí na vadném srovnání: špatná metodika, jiné měřítko, jiný kontext, jiný cíl. A protože média současně umějí ovlivňovat postoje a mínění, i malá metodická chyba může mít velký společenský dopad. To ale není vše. Tato metoda míchání jablek s hruškama se používá také v obsahu média, kdy vedle sebe najdete články solidní a pravdivé doplněn
... Show more...
Říká se, že „míchat jabka s hruškama“ znamená „srovnávat nesrovnatelné“ – dát vedle sebe dvě různé věci tak, jako by byly totéž, a pak z toho vyvozovat závěry. Přesně takhle vznikají v médiích titulky, které znějí přesvědčivě, ale stojí na vadném srovnání: špatná metodika, jiné měřítko, jiný kontext, jiný cíl. A protože média současně umějí ovlivňovat postoje a mínění, i malá metodická chyba může mít velký společenský dopad. To ale není vše. Tato metoda míchání jablek s hruškama se používá také v obsahu média, kdy vedle sebe najdete články solidní a pravdivé doplněné o články dezinformační, manipulující realitu, klamavé i vyložené lži a propagandu.
Říká se, že „míchat jabka s hruškama“ znamená „srovnávat nesrovnatelné“ – dát vedle sebe dvě různé věci tak, jako by byly totéž, a pak z toho vyvozovat závěry. Přesně takhle vznikají v …
Novinky z posledních dní aneb několik tipů pro vás
Chovanci (Žeňa Berkovičová) Vězeňská alegorie, kterou sama autorka označila za “vězeňskou pohádku”. S vtipnou nadsázkou a satirou ztvárňuje život za mřížemi - ovšem z perspektivy zvířat.
Román je fantastickou alegorií, kterou sama autorka označuje jako "vězeňskou pohádku". S vtipnou nadsázkou, jazykovou invencí a satirou ztvárňuje život za mřížemi - ovšem z perspektivy zvířat. Alegorická bajka tematizuje svět ženské věznice (Mňauznice) skrze příběhy zvířecích obyvatel - především koček, ale i vran, psů či krys. Hlavní postavou je svobodomyslný Kocour (Don Kočleone), který vede gang ve vězeňs
... Show more...
Chovanci (Žeňa Berkovičová) Vězeňská alegorie, kterou sama autorka označila za “vězeňskou pohádku”. S vtipnou nadsázkou a satirou ztvárňuje život za mřížemi - ovšem z perspektivy zvířat.
Román je fantastickou alegorií, kterou sama autorka označuje jako "vězeňskou pohádku". S vtipnou nadsázkou, jazykovou invencí a satirou ztvárňuje život za mřížemi - ovšem z perspektivy zvířat. Alegorická bajka tematizuje svět ženské věznice (Mňauznice) skrze příběhy zvířecích obyvatel - především koček, ale i vran, psů či krys. Hlavní postavou je svobodomyslný Kocour (Don Kočleone), který vede gang ve vězeňském dvoře. Jeho život naruší příchod bílé vrány Irči - naivní, dobrosrdečné a hluboce lidské postavy, která si s sebou nese otisk svobody i zranitelnosti. Do děje vstupuje i šlechtěná britská kočka Šanelka, která do vězeňského prostředí přichází hledat svou zatčenou paní. Spolu s Irčou a Kocourem se vydávají na zdánlivě nemožnou misi: zachránit člověka z vězení. Tato cesta se stává jakousi metafyzickou poutí, v níž se prolíná náznak orwellovské satiry, dětské pohádky i ruské grotesky.
Vltavice (Jan Štifter) Co zůst8vá, když místo zmizí z mapy? Román o lidech a krajích, které smetlo 20. století.
Hladina Lipna skrývá víc než jen mlčící hlubiny. Pod vodním zrcadlem leží pozůstatky Dolní Vltavice, vesnice, která měla kostel, školu i hřbitov. Dvě časové roviny se proplétají a odhalují osudy těch, kteří ztratili domov i sami sebe. Desetiletý Dor za zamřížovaným oknem vykřikuje, že tu jednou budou plavat ryby. Šedesátiletá Ema o více než sto let později odmítá nechat vltavickou minulost utonout. Láska, závist i křehká blízkost – to vše voda neutopí, jen na čas umlčí. Co zůstává, když místo zmizí z mapy?
Celý život dělala všechno správně. A teď toho má dost.
Britt odjakživa plnila něčí očekávání – pečovala, uklízela, držela rodinu pohromadě. Byla zodpovědná, rozumná, tichá. Až nakonec jednou ráno pohár trpělivosti přeteče a ona všechny seřve. Manžela. Dceru. Kamarády. I když její kamarádi to vlastně nejsou. A lituje akorát toho, že to neudělala už dávno. Co když už nechce být tou, kterou všichni potřebují? Co když její život nikdy nebyl doopravdy její? A kolik toho musí zbořit, aby mohla začít znovu?
Ejzen (Guzel Jachina) Strhující román o Sergeji Ejzenštejnovi, filmovém géniovi, který proměnil kinematografii – a potýkal se s režimem, který ho chtěl ovládnout.
Jak zůstat géniem, když o vašem umění rozhoduje Stalin? Autorka světového bestselleru Zulejka otevírá oči napsala monumentální román-grotesku o genialitě, posedlosti, strachu a ničivé blízkosti umění a moci.
Guzel Jachina ve svém novém románu zachytila život legendárního režiséra Sergeje Ejzenštejna (1898–1948), jehož celosvětově proslavil především Křižník Potěmkin, celovečerní němý film z?roku 1925. Autorka čtenářům předkládá strhující příběh filmového tvůrce plný vzestupů, pádů i?osobních tragédií a?zároveň přesvědčivě vykresluje fungování umělce v?totalitním režimu. Postupně odkrývá, jak Ejzenštejna poznamenal rozvod rodičů, jak obletován matkou nepřestal mít pocit, že jej dost nemilovala, jak je zmítán strachem o?vlastní příčetnost či nejistotou, aby jeho tvorbu nepředčilo dílo konkurentů. Díky mimořádně silné historické a?psychologické představivosti dokáže autorka sugestivně zprostředkovat vše, co se odehrává v?Ejzenově nitru, jeho tvůrčí posedlost, trýznivé vnitřní konflikty i?naprosté podřízení jeho života filmu.
Monumentální román je však především výpovědí o?vztahu umění a?totalitní moci, Guzel Jachina v?něm ukazuje, jak se s?nástupem stalinismu proměňuje svobodná tvorba v?nástroj propagandy, jak funguje cenzura, manipulace s?historií, jak umělci neustále čelí strachu z?politických represí. Jachina zkoumá cenu geniality v?autoritářském světě a?nemožný požadavek kladený na tvůrce: sloužit ideologii, aniž by ztratili sami sebe.
Hlenky. Krásky inteligentní (Jiří Kubásek a kol.) Nepatří ani k rostlinám, ani k živočichům, ba dokonce ani houby to nejsou. Už tím mnohé fascinují. Hlenky jsou zajímavé pro vědce různých oborů, ale jsou také výzvou pro domácí chovatele a makrofotografy.
Přestože jsou hlenky čím dál populárnější, až doposud o nich v češtině nevyšlo souborné dílo. Kniha netradičně psaná v první osobě – „my hlenky“ – se snaží tuto mezeru zaplnit. Hlenky se tak samy představují ve své rozmanitosti a kráse. Těžištěm publikace jsou barevné makrofotografie. V krátkých textech vás hlenky provedou svým životem, inteligencí, vztahem k člověku a významem v přírodě. V neposlední řadě popisují a ukazují znaky, podle kterých může i začínající zájemce určovat běžné druhy. Pro pokročilejší pozorovatele jsou u řady druhů uvedeny také mikroznaky doplněné mikroskopickými snímky.
Academia je původní české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd. V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky.
V reakci na zvýšení školného pro studenty ze zemí mimo Evropskou unii oznámila univerzita Aix-Marseille v pondělí 7. září, že na začátku akademického roku 2026 poskytne 1 500 studentům částečné nebo úplné osvobození od školného. Příjemci budou vybíráni individuálně, přičemž přednost budou mít zejména studenti pocházející z konfliktních oblastí a držitelé stipendií za vynikající výsledky.
První díl četby na pokračování. Fiktivní příběh o největší knize světa z pera Karla Moudrého, o knize známé jako Codex Gigas.
Tato soukromá audio kniha OPAT A ĎÁBEL vznikla jako poklona člověku, který odešel opuštěn a náhle a kterému jeho zaměstnavatel poslední léta jeho života už jen házel klacky pod nohy, aniž by tušil, že pro něj chystá román. Ten román, který po jeho odchodu z tohoto světa, nechal skartovat, zabíral totiž místo v kanceláři… Na druhou stranu bylo pro mne velkým dobrodružstvím skládat z hromady útržků z kontejneru život postav tohoto románu.
Až do sobotního večera platilo, že ze západoevropského území ještě nikdy neodstartovala raketa, která by dosáhla oběžné dráhy.
Dnes již toto tvrzení neplatí. Německá společnost Isar Aerospace 5. září ve 22:12 SELČ vypustila z norské základny Andøya Space Center svou raketu Spectrum. Přibližně o sedm minut později si již mohla zapsat své jméno do pomyslné knihy evropských kosmonautických prvenství, protože její raketa dosáhla eliptické oběžné dráhy kolem Země.
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její
... Show more...
Dnes již toto tvrzení neplatí. Německá společnost Isar Aerospace 5. září ve 22:12 SELČ vypustila z norské základny Andøya Space Center svou raketu Spectrum. Přibližně o sedm minut později si již mohla zapsat své jméno do pomyslné knihy evropských kosmonautických prvenství, protože její raketa dosáhla eliptické oběžné dráhy kolem Země.
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.
Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.
NASA slučuje řadu svých programů v oblasti vynášení do vesmíru pod jeden společný úřad, který zvažuje také hromadné nákupy startů.
Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.
Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Až do sobotního večera platilo, že ze západoevropského území ještě nikdy neodstartovala raketa, která by dosáhla oběžné dráhy. Dnes již toto tvrzení neplatí. Německá společnost Isar Aerospace 5.
Portál VědaVýzkum.cz letos slaví 10 let od svého založení v roce 2016. U této příležitosti pořádá slavnostní večer 17. září 2026 v Planetáriu Praha, který propojí přední osobnosti české vědy, univerzit, státní správy i byznysu. Protože čtenáři vytváří nepostradatelnou komunitu kolem portálu a české vědy, chceme, aby u toho mohli být spolu s celou redakcí.
Vedení redakce připravilo pro své čtenáře omezený počet vstupů, díky kterým mohou být u této výjimečné události. „Portál VědaVýzkum.cz si od svého vzniku kladl za cíl propojovat všechny aktéry českého výzkumu. Od vědkyň a vědců, bez nichž by žádná věda nebyla; přes vědní komunikátory, vědní manažery a další nepostradatelné osoby; až po vědní úředníky, politiky a byznysmeny, bez kterých by zase na vědu nebyly peníze,” říká šéfredaktorka portálu Vladislava Vojtíšková a dodává: „Proto oslavu 10 let naší existence chceme pojmout jako slavnostní večer české vědy, výzkumu a inovací, během kterého ukážeme jak zajímavé milníky, kterými česká věda v tomto období prošla, tak se zamyslíme nad její budoucností v následujících 10 letech.”
Součástí večera tak bude také panelová diskuze na téma: „Česká věda za deset let: ambice, priority a výzvy“, v níž vystoupí 1. místopředseda vlády, ministr hospodářství a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček, ministr školství Robert Plaga, zástupce Evropské komise a spoluautor Draghiho zprávy Alexandr Hobza a významní vědci a vedoucí představitelé výzkumných organizací z univerzitní sféry, Akademie věd i soukromého sektoru.
Slavnostní večer dále doplní unikátní projekce v kupoli zmodernizovaného Planetária Praha. I tato instituce je nepostradatelnou součástí české vědy, díky níž nové generace získávají touhu po poznání světa kolem nás, tedy zvědavost, jež je nezbytnou výbavou každé vědkyně a každého vědce.
A chybět samozřejmě nebude ani neformální setkání u dobrého jídla a pití při slavnostním rautu.
„Věda a výzkum mě baví už třicet let. O to větší radost mám, že se posledních pět let mohu prostřednictvím portálu VědaVýzkum.cz podílet na tom, abychom každý den přinášeli původní autorské články. Máme skvělý redakční tým – naši redaktoři jsou prostě boží. Za každým článkem je vedle odbornosti také obrovské množství energie, nadšení a osobní práce. Velké poděkování patří rovněž všem partnerům a lidem, kteří portál dlouhodobě podporují – bez jejich důvěry a pomoci bychom naši práci nemohli dělat v takovém rozsahu a kvalitě. Právě díky všem těmto lidem je pro mě radost a čest být součástí VědaVýzkum.cz,” říká majitel portálu Jan Mach.
Oslava proběhne pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a za podpory partnerů, vyjmenovaných na konci článku, díky kterým můžeme účastníkům akce nabídnout volný vstup.
Kapacita akce je omezená, registrujte se pomocí formuláře. Po potvrzení registrace vám zašleme podrobnosti k akci.
Přijďte s portálem VědaVýzkum.cz oslavit dekádu existence portálu, nahlédnout do budoucnosti českého výzkumu v evropském kontextu a potkat se s klíčovými tvářemi české vědní politiky.
Uspořádání oslavy k 10. výročí vzniku portálu VědaVýzkum.cz podpořili partneři akce, kterým děkujeme. Jsou jimi:
Meopta s.r.o. – Hlavní průmyslový partner Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. – Hlavní akademický partner FUJIFILM CZ, s.r.o. – Partner pro vizuální technologie Masarykova univerzita – Akademický partner a dále partneři akce:
ČEZ, a. s. DERS s. r. o. Evropská komise (Zastoupení v České republice) Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, p. o. M.G.P. spol. s r.o. ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o. Spinoffy s.r.o. The Extreme Light Infrastructure ERIC Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci
Asus na IFA ukázal hned tři počítače postavené na nové platformě Nvidia RTX Spark. Mini PC ProArt GR1X i notebooky ProArt P14 a P16 sází na kombinaci procesoru Grace, grafiky Blackwell a až 128 GB sdílené paměti, díky které zvládnou lokálně provozovat i velmi náročné AI modely bez závislosti na cloudu.
Na veletrhu IFA se hodně zařízení točilo okolo AI a všechna postavená prakticky na identické platformě – Nvidia RTX Spark. Mobilní AI superčip, který byl uvedený před pár měsíci. Asus na něm postavil mini PC ProArt GR1X a notebooky ProArt P14 a P16. Platforma RTX Spark kombinuje až 20jádrový armový procesor Nvidia Grace s grafikou architektury Blackwell s až 6 144 jádry a 128GB sdílenou pamětí, která dohromady v FP4 nabízí výkon až 1 PFLOPs.
6 věcí, které musíte zkontrolovat před nákupem fotolvoltaiky na e-shopu
Stále více lidí nakupuje fotovoltaické systémy na internetu. Je to lákavé, protože ceny lze u různých obchodů snadno porovnat a komponenty či celé kompletní sady lze často pořídit levněji. S rostoucí poptávkou stoupá i počet online prodejců. Většina obchodů funguje seriózně, přesto se vyplatí před potvrzením objednávky některé věci důkladně zkontrolovat. Falešný obchod dnes není vždy na první pohled rozpoznatelný.
Také v Česku lze fotovoltaiku běžně nakupovat přes internet. E-shopy nabízejí nejen jednotlivé panely, střídače či baterie, ale také kompletní fotovoltaické sestavy za desítky až stovky tisíc korun. Při nákupu fotovoltaických produktů ceny velmi rychle narostou do
... Show more...
Stále více lidí nakupuje fotovoltaické systémy na internetu. Je to lákavé, protože ceny lze u různých obchodů snadno porovnat a komponenty či celé kompletní sady lze často pořídit levněji. S rostoucí poptávkou stoupá i počet online prodejců. Většina obchodů funguje seriózně, přesto se vyplatí před potvrzením objednávky některé věci důkladně zkontrolovat. Falešný obchod dnes není vždy na první pohled rozpoznatelný.
Také v Česku lze fotovoltaiku běžně nakupovat přes internet. E-shopy nabízejí nejen jednotlivé panely, střídače či baterie, ale také kompletní fotovoltaické sestavy za desítky až stovky tisíc korun. Při nákupu fotovoltaických produktů ceny velmi rychle narostou do vysokých částek. Proto se vyplatí provést kontrolu, která navíc nezabere moc času. Pokud se na následujících šest bodů podíváte podrobněji, měli byste se podvodu zdárně vyhnout.
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please log in.
Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné paměti. Proto je čas si příběh spolužáka a vrstevníka Antonína Holého, doktora Pískaly, připomenout. V seriálu, který o v... Show more...
Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné paměti. Proto je čas si příběh spolužáka a vrstevníka Antonína Holého, doktora Pískaly, připomenout. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, nám s tím tentokrát pomůže chemička Marcela Krečmerová. podcasters.spotify.com/pod/sho…
Nejen v Česku a jižní Evropě teploty v následujících dnech opět podle předpovědi stoupnou. Na další možnou vlnu horka se připravují i státy severní Afriky. Letos už je přitom několikrát trápily teploty, které v rekordních případech vystoupaly téměř na 50 °C. Postupně se také ukazuje, že lesní požáry, které se na konci srpna prohnaly severem Alžírska, za sebou nechaly zřejmě několik desítek mrtvých.
Už ne korýš, a ještě ne hmyz. To byl podle nové studie doteď nepopsaný tvor, který žil před víc než 320 miliony let. Jeho fosilii nalezené už dávno v Texasu nikdo nevěnoval pozornost, až teď. Autoři studie díky ní popsali dosud neznámý vývojový mezičlánek mezi mořskými korýši a hmyzem.
Lékaři v Londýně provedli pozoruhodný zákrok: při operaci mozkového nádoru jim poprvé u živého pacienta pomáhala umělá inteligence, která během samotné operace analyzovala obraz z kamery a v reálném čase označovala důležité nervy a cévy.
Pacientem byl 48letý Rhys Hibbert, kterému lékaři odstraňovali přibližně 11milimetrový nádor podvěsku mozkového (hypofýzy). Nádor se nacházel v blízkosti struktur důležitých pro zrak, takže při operaci mohl být problém i rozdíl jediného milimetru.
AI dostávala živý obraz z operační kamery a dokázala v něm rozpoznávat jednotlivé anatomické struktury. Lékařům je následně barevně zvýrazňovala, takže mohli lépe rozlišit například nervy, cévy a další tkáně.
Důležité ale je, že AI operaci neprováděla. Neovládala chirurgické nástroje a nerozhodovala o tom, co lékaři udělají. Fungovala spíše jako mimořádně rychlý „druhý p
... Show more...
Pacientem byl 48letý Rhys Hibbert, kterému lékaři odstraňovali přibližně 11milimetrový nádor podvěsku mozkového (hypofýzy). Nádor se nacházel v blízkosti struktur důležitých pro zrak, takže při operaci mohl být problém i rozdíl jediného milimetru.
AI dostávala živý obraz z operační kamery a dokázala v něm rozpoznávat jednotlivé anatomické struktury. Lékařům je následně barevně zvýrazňovala, takže mohli lépe rozlišit například nervy, cévy a další tkáně.
Důležité ale je, že AI operaci neprováděla. Neovládala chirurgické nástroje a nerozhodovala o tom, co lékaři udělají. Fungovala spíše jako mimořádně rychlý „druhý pár očí“, zatímco veškerá rozhodnutí zůstala na neurochirurzích.
Výsledek byl podle lékařů i pacienta velmi dobrý. Po probuzení si Hibbert všiml zlepšení zraku a během následujících dnů se jeho stav dále zlepšoval. Po rekonvalescenci se dokonce vrátil do práce.
Kdo a jak bude hlídat, že české firmy dodržují Akt o kybernetické odolnosti? A jak se nařízení staví k open source (Frank Bold) Akt o kybernetické odolnosti (CRA) je přímo účinným nařízením EU, které dopadá na výrobce softwaru i hardwaru (viz předchozí úvodní článek). Ze své podstaty proto nevyžaduje implementaci přes národní zákon. Každý členský stát ale musí zajistit, kdo bude nové požadavky na kyberbezpečnost výrobků z CRA vymáhat a udělovat případné sankce. Česká republika proto připravuje zákon o požadavcích na kybernetickou bezpe
... Show more...
Kdo a jak bude hlídat, že české firmy dodržují Akt o kybernetické odolnosti? A jak se nařízení staví k open source (Frank Bold) Akt o kybernetické odolnosti (CRA) je přímo účinným nařízením EU, které dopadá na výrobce softwaru i hardwaru (viz předchozí úvodní článek). Ze své podstaty proto nevyžaduje implementaci přes národní zákon. Každý členský stát ale musí zajistit, kdo bude nové požadavky na kyberbezpečnost výrobků z CRA vymáhat a udělovat případné sankce. Česká republika proto připravuje zákon o požadavcích na kybernetickou bezpečnost výrobků s digitálními prvky. Co z návrhu zákona vyplývá a jak nařízení dopadá na vývojáře open source softwarů?
V AI je klíčový posun od asistentů k agentům (Fortinet) Aktuální trendy v zabezpečení. Problémem průmyslových systémů je dlouhý životní cyklus. Umělá inteligence na straně útočníků i obránců. Proč síť a zabezpečení splývají. Posun k řízeným službám. Jak řešit stínovou AI.
Studie Schneider Electric ukazuje, jak bezpečně zavádět 800 VDC v AI datových centrech Schneider Electric představuje analýzu zaměřenou na riziko obloukového výboje v napájecích architekturách 800 VDC pro AI datová centra. Studie porovnává dvě varianty vycházející z konstrukčních přístupů předních hyperscalerů a ukazuje, že míru rizika ovlivňuje především architektura systému, umístění kondenzátorů a rychlost odpojení poruchy.
Česko získá přístup k jednomu z nejvýkonnějších evropských superpočítačů pro AI Česká republika bude mít prostřednictvím národního superpočítačového centra IT4Innovations přístup k nové evropské superpočítačové infrastruktuře LUMI-AI, která nabídne přibližně desetinásobně vyšší výkon pro umělou inteligenci a téměř dvojnásobný výkon pro tradiční vědecké výpočty ve srovnání se současným superpočítačem LUMI. Nový systém bude sloužit výzkumníkům, firmám i startupům a stane se jedním z klíčových pilířů evropské infrastruktury pro rozvoj umělé inteligence. Česká republika se na jeho pořízení prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podílí částkou 7,37 milionu eur.
Ransomware zasáhl státní správu i zdravotnictví, objevil se sofistikovaný bankovní vishing Červenec potvrdil, že ransomwarové skupiny útočí na českou ekonomickou infrastrukturu napříč všemi sektory – od státní správy přes zdravotnictví až po energetiku, ale i kulturu. Analytici zaznamenali celkem 22 zdokumentovaných hrozeb, přičemž nejagresivnější kampaň vedla skupina Titan proti IT a poradenským firmám. K útokům přibyla i sofistikovaná kampaň zaměřená na mobilní bankovnictví, která pomocí vishingu v češtině napodobovala bankovní zaměstnance. Vyplývá to z analýzy zpracované českou společností ComSource.
Kdo a jak bude hlídat, že české firmy dodržují Akt o kybernetické odolnosti? A jak se nařízení staví k open source (Frank Bold) Akt o kybernetické odolnosti (CRA) je přímo účinným nařízením EU, které dopadá na výrobce softwaru i hardwaru (viz předchozí úvodní článek). Ze své podstaty proto nevyžaduje implementaci přes národní zákon. Každý členský stát ale musí zajistit, kdo bude nové požadavky na kyberbezpečnost výrobků z CRA vymáhat a udělovat případné sankce. Česká republika proto připravuje zákon o požadavcích na kybernetickou bezpe
... Show more...
Kdo a jak bude hlídat, že české firmy dodržují Akt o kybernetické odolnosti? A jak se nařízení staví k open source (Frank Bold) Akt o kybernetické odolnosti (CRA) je přímo účinným nařízením EU, které dopadá na výrobce softwaru i hardwaru (viz předchozí úvodní článek). Ze své podstaty proto nevyžaduje implementaci přes národní zákon. Každý členský stát ale musí zajistit, kdo bude nové požadavky na kyberbezpečnost výrobků z CRA vymáhat a udělovat případné sankce. Česká republika proto připravuje zákon o požadavcích na kybernetickou bezpečnost výrobků s digitálními prvky. Co z návrhu zákona vyplývá a jak nařízení dopadá na vývojáře open source softwarů?
V AI je klíčový posun od asistentů k agentům (Fortinet) Aktuální trendy v zabezpečení. Problémem průmyslových systémů je dlouhý životní cyklus. Umělá inteligence na straně útočníků i obránců. Proč síť a zabezpečení splývají. Posun k řízeným službám. Jak řešit stínovou AI.
Studie Schneider Electric ukazuje, jak bezpečně zavádět 800 VDC v AI datových centrech Schneider Electric představuje analýzu zaměřenou na riziko obloukového výboje v napájecích architekturách 800 VDC pro AI datová centra. Studie porovnává dvě varianty vycházející z konstrukčních přístupů předních hyperscalerů a ukazuje, že míru rizika ovlivňuje především architektura systému, umístění kondenzátorů a rychlost odpojení poruchy.
Česko získá přístup k jednomu z nejvýkonnějších evropských superpočítačů pro AI Česká republika bude mít prostřednictvím národního superpočítačového centra IT4Innovations přístup k nové evropské superpočítačové infrastruktuře LUMI-AI, která nabídne přibližně desetinásobně vyšší výkon pro umělou inteligenci a téměř dvojnásobný výkon pro tradiční vědecké výpočty ve srovnání se současným superpočítačem LUMI. Nový systém bude sloužit výzkumníkům, firmám i startupům a stane se jedním z klíčových pilířů evropské infrastruktury pro rozvoj umělé inteligence. Česká republika se na jeho pořízení prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podílí částkou 7,37 milionu eur.
Ransomware zasáhl státní správu i zdravotnictví, objevil se sofistikovaný bankovní vishing Červenec potvrdil, že ransomwarové skupiny útočí na českou ekonomickou infrastrukturu napříč všemi sektory – od státní správy přes zdravotnictví až po energetiku, ale i kulturu. Analytici zaznamenali celkem 22 zdokumentovaných hrozeb, přičemž nejagresivnější kampaň vedla skupina Titan proti IT a poradenským firmám. K útokům přibyla i sofistikovaná kampaň zaměřená na mobilní bankovnictví, která pomocí vishingu v češtině napodobovala bankovní zaměstnance. Vyplývá to z analýzy zpracované českou společností ComSource.
Kdo a jak bude hlídat, že české firmy dodržují Akt o kybernetické odolnosti? A jak se nařízení staví k open source (Frank Bold) Akt o kybernetické odolnosti (CRA) je přímo účinným nařízením EU, které dopadá na výrobce softwaru i hardwaru (viz předchozí úvodní článek). Ze své podstaty proto nevyžaduje implementaci přes národní zákon. Každý členský stát ale musí zajistit, kdo bude nové požadavky na kyberbezpečnost výrobků z CRA vymáhat a udělovat případné sankce. Česká republika proto připravuje zákon o požadavcích na kybernetickou bezpe
... Show more...
Kdo a jak bude hlídat, že české firmy dodržují Akt o kybernetické odolnosti? A jak se nařízení staví k open source (Frank Bold) Akt o kybernetické odolnosti (CRA) je přímo účinným nařízením EU, které dopadá na výrobce softwaru i hardwaru (viz předchozí úvodní článek). Ze své podstaty proto nevyžaduje implementaci přes národní zákon. Každý členský stát ale musí zajistit, kdo bude nové požadavky na kyberbezpečnost výrobků z CRA vymáhat a udělovat případné sankce. Česká republika proto připravuje zákon o požadavcích na kybernetickou bezpečnost výrobků s digitálními prvky. Co z návrhu zákona vyplývá a jak nařízení dopadá na vývojáře open source softwarů?
V AI je klíčový posun od asistentů k agentům (Fortinet) Aktuální trendy v zabezpečení. Problémem průmyslových systémů je dlouhý životní cyklus. Umělá inteligence na straně útočníků i obránců. Proč síť a zabezpečení splývají. Posun k řízeným službám. Jak řešit stínovou AI.
Studie Schneider Electric ukazuje, jak bezpečně zavádět 800 VDC v AI datových centrech Schneider Electric představuje analýzu zaměřenou na riziko obloukového výboje v napájecích architekturách 800 VDC pro AI datová centra. Studie porovnává dvě varianty vycházející z konstrukčních přístupů předních hyperscalerů a ukazuje, že míru rizika ovlivňuje především architektura systému, umístění kondenzátorů a rychlost odpojení poruchy.
Česko získá přístup k jednomu z nejvýkonnějších evropských superpočítačů pro AI Česká republika bude mít prostřednictvím národního superpočítačového centra IT4Innovations přístup k nové evropské superpočítačové infrastruktuře LUMI-AI, která nabídne přibližně desetinásobně vyšší výkon pro umělou inteligenci a téměř dvojnásobný výkon pro tradiční vědecké výpočty ve srovnání se současným superpočítačem LUMI. Nový systém bude sloužit výzkumníkům, firmám i startupům a stane se jedním z klíčových pilířů evropské infrastruktury pro rozvoj umělé inteligence. Česká republika se na jeho pořízení prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podílí částkou 7,37 milionu eur.
Ransomware zasáhl státní správu i zdravotnictví, objevil se sofistikovaný bankovní vishing Červenec potvrdil, že ransomwarové skupiny útočí na českou ekonomickou infrastrukturu napříč všemi sektory – od státní správy přes zdravotnictví až po energetiku, ale i kulturu. Analytici zaznamenali celkem 22 zdokumentovaných hrozeb, přičemž nejagresivnější kampaň vedla skupina Titan proti IT a poradenským firmám. K útokům přibyla i sofistikovaná kampaň zaměřená na mobilní bankovnictví, která pomocí vishingu v češtině napodobovala bankovní zaměstnance. Vyplývá to z analýzy zpracované českou společností ComSource.
Běžné pevné materiály se při zahřátí roztahují. Vyšší teploty způsobují, že atomy rychleji vibrují, odrážejí se od sebe a zabírají větší objem. U jedné konkrétní fáze plutonia (delta-plutonium) však dochází k nevysvětlené opačné reakci: nad pokojovou teplotou se při dalším růstu teploty smršťuje. Vědcům z Lawrence Livermore National Laboratory se nyní podařilo toto neobvyklé chování vysvětlit. Nový model vypočítává volnou energii materiálu (množství dostupné, „užitečně využitelné“ energie v systému). Elektronová struktura plutonia patří mezi nejsložitější ze všech kovových prvků, protože jeho elektrony
... Show more...
Běžné pevné materiály se při zahřátí roztahují. Vyšší teploty způsobují, že atomy rychleji vibrují, odrážejí se od sebe a zabírají větší objem. U jedné konkrétní fáze plutonia (delta-plutonium) však dochází k nevysvětlené opačné reakci: nad pokojovou teplotou se při dalším růstu teploty smršťuje. Vědcům z Lawrence Livermore National Laboratory se nyní podařilo toto neobvyklé chování vysvětlit. Nový model vypočítává volnou energii materiálu (množství dostupné, „užitečně využitelné“ energie v systému). Elektronová struktura plutonia patří mezi nejsložitější ze všech kovových prvků, protože jeho elektrony jsou snadno ovlivnitelné relativitou, magnetismem a krystalovou strukturou. Nový model volné energie poprvé bere v úvahu i účinky magnetických fluktuací. Zohlednění těchto magnetických stavů v teorii vede k tomu, že se předpověď shoduje s podivnými experimentálními pozorováními kontrakce při vysokých teplotách.
Nová metodika by mohla být rozšířena i na jiné materiály, kde hraje roli dynamický magnetismus, jako je železo a jeho slitiny.
Per Söderlind et al, First principles free energy model with dynamic magnetism for δ-plutonium, Reports on Progress in Physics (2025). DOI: 10.1088/1361-6633/adedb1 Zdroj: Lawrence Livermore National Laboratory / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Dva samostatné, nezávisle zdokumentované případy letos ukázaly, že autonomní AI agenti postavení na modelech OpenAI si dokážou beze svolení firmy vybudovat vlastní komunikační kanál mimo dohled lidí. Zatímco firma tyto incidenty týdny tajila, chystá se zároveň spustit nový model schopný sám objevovat a zneužívat neznámé bezpečnostní díry. nedd.tiscali.cz/ai-agenti-open…
Grafióza za padesát let zahubila odhadem 50 až 100 milionů amerických jilmů. Vědci ve Vermontu teď schválně nakazili přes 5 000 mladých stromů a více než pětina z nich zatím vykazuje jen malé nebo žádné známky chřadnutí.
Půdní mikrobiom podle Kajan Grodecké funguje jako superorganismus. Zajišťuje koloběh živin, ukládání uhlíku, zadržování vody i rozklad znečišťujících látek. Umožňuje, že se uhlík z atmosféry pomocí rostlin dostává do jejich struktur a částečně pak i do půdy. V půdě uhlík převezmou živé mikroorganismy, které jeho část prodýchají a vypustí zpátky do atmosféry. Část pak uloží ve svých strukturách.
🔬 Na půdní mikrobiom, společenství tisíců druhů bakterií, hub a dalších organismů, se ve výzkumu zaměřili vědci z Biofyzikální ústav AV ČR.
🎯 Cílem výzkumu je vyvinout metody, které z analýzy půdního mikrobiomu určí zdravotní stav půdy a doporučí nejvhodnější způsob péče.
🚜 V budoucnu by díky tomu mohlo vzniknout takzvané personalizované zemědělství, obdoba personalizované medicíny, kdy by každé pole dostalo doporučení podle svého mikrobiomu.
🔬 Na půdní mikrobiom, společenství tisíců druhů bakterií, hub a dalších organismů, se ve výzkumu zaměřili vědci z Biofyzikální ústav AV ČR.
🎯 Cílem výzkumu je vyvinout metody, které z analýzy půdního mikrobiomu určí zdravotní stav půdy a doporučí nejvhodnější způsob péče.
🚜 V budoucnu by díky tomu mohlo vzniknout takzvané personalizované zemědělství, obdoba personalizované medicíny, kdy by každé pole dostalo doporučení podle svého mikrobiomu.
Na půdní mikrobiom, společenství tisíců druhů bakterií, hub a dalších organismů, se ve výzkumu zaměřili vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR).
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please go to the original post.
V posledních letech se stále častěji mluví o přímém ohrožení demokracie. Někdy se přitom používají přehnané obrazy a katastrofické scénáře, jako by se svobodná společnost měla zhroutit každým okamžikem. Ve skutečnosti bývá cesta k oslabení demokracie mnohem méně nápadná. Začíná ztrátou důvěry, neschopností vést věcnou debatu, rostoucí podezíravostí mezi jednotlivými skupinami a přesvědčením, že lidé s odlišným názorem už nejsou partnery k dialogu, ale protivníky, které je třeba umlčet nebo odstrčit.
Demokracie nestojí pouze na institucích, zákonech a volbách. Stojí především na občanské kultuře. Na schopnosti roz
... Show more...
V posledních letech se stále častěji mluví o přímém ohrožení demokracie. Někdy se přitom používají přehnané obrazy a katastrofické scénáře, jako by se svobodná společnost měla zhroutit každým okamžikem. Ve skutečnosti bývá cesta k oslabení demokracie mnohem méně nápadná. Začíná ztrátou důvěry, neschopností vést věcnou debatu, rostoucí podezíravostí mezi jednotlivými skupinami a přesvědčením, že lidé s odlišným názorem už nejsou partnery k dialogu, ale protivníky, které je třeba umlčet nebo odstrčit.
Demokracie nestojí pouze na institucích, zákonech a volbách. Stojí především na občanské kultuře. Na schopnosti rozlišovat mezi nesouhlasem a nepřátelstvím. Na ochotě přijmout odpovědnost za veřejný prostor, aniž bychom propadali hysterii nebo naopak lhostejnosti. Potřebuje aktivní občany, nikoli však aktivismus pro aktivismus samotný. Potřebuje kritické myšlení, odvahu bránit svobodu a zároveň respekt k pravidlům, která umožňují společné soužití.
Právě v tomto kontextu je zajímavé podívat se na spor německé spisovatelky Moniky Maronové s dlouholetým nakladatelstvím S. Fischer. Ne proto, že by šlo o jednoznačný příklad útoku na svobodu slova nebo naopak důkaz správného postupu kulturní instituce. Zajímavý je právě tím, že žádnou jednoduchou odpověď nenabízí.
Případ Moniky Maron
Monika Maronová patří k nejvýznamnějším německým spisovatelkám své generace. Už v době komunistické NDR upozorňovala na ekologické a politické problémy režimu. Její román Flugasche (Popílek) nemohl ve východním Německu vyjít a publikoval jej až západoněmecký S. Fischer, s nímž pak autorka spolupracovala téměř čtyřicet let.
Právě proto vyvolalo mimořádný ohlas, když nakladatelství oznámilo, že s autorkou již neuzavře další smlouvy. Maronová tvrdila, že jí bylo naznačeno, že je politicky příliš nepředvídatelná a představuje riziko. Vedení nakladatelství naopak odmítlo, že by důvodem byly její názory samotné. Zdůraznilo, že spisovatelé mají právo být provokativní a že spor se týká především její spolupráce s prostředím, které je spojováno s nacionalistickými a krajně pravicovými kruhy.
Na této události je pozoruhodné, že obě strany argumentují hodnotami, které jsou samy o sobě legitimní. Maronová hovoří o svobodě názoru, osobní loajalitě a právu publikovat tam, kde uzná za vhodné. Nakladatelství odkazuje na historickou odpovědnost a odmítnutí jakéhokoli spojování s nacionalistickými a rasistickými idejemi.
Právě zde se ukazuje jeden z charakteristických rysů dnešní polarizace. Konflikty už často nevznikají mezi zastánci demokracie a jejími odpůrci. Častěji se odehrávají uvnitř demokratického prostoru, mezi lidmi a institucemi, které sdílejí základní demokratické hodnoty, ale liší se v představách o jejich praktické obraně.
Román „Artur Lanz“ jako zrcadlo současných sporů
Do celé debaty vstoupil i román Artur Lanz z roku 2020, který mnozí kritici četli jako literární vyjádření autorčiných obav o stav veřejné debaty. Kniha otevírá otázky hrdinství, společenského konformismu a hranic svobody projevu. Hlavní postavy se střetávají s otázkou, co je ještě možné veřejně vyslovit a jaké důsledky může mít odlišný názor.
Přijetí románu bylo mimořádně rozporuplné. Někteří recenzenti jej považovali za příliš tezovitý a ideologicky jednostranný. Kritizovali jeho schematičnost a způsob, jakým zachází s tématy genderu, klimatu nebo společenských změn.
Jiní naopak oceňovali, že kniha otevírá obtížné otázky týkající se odvahy, občanské odpovědnosti a tolerance vůči menšinovým názorům. Podle některých recenzentů je největší hodnotou románu právě schopnost vyvolávat diskusi a nutit čtenáře formulovat vlastní stanoviska.
Nezávisle na tom, jak kdo hodnotí literární kvality knihy, představuje Artur Lanz zajímavý dokument doby. Ukazuje, jak rychle se dnes společenské debaty mění v symbolické střety, v nichž se často více než o argumenty bojuje o příslušnost k jednomu či druhému táboru.
Demokracie jako každodenní práce
Příběh Moniky Maronové proto není především příběhem jedné spisovatelky. Je připomínkou širšího problému, s nímž se potýká většina západních demokracií. Jak chránit otevřenou společnost před extremismem, aniž bychom oslabovali otevřenost? Jak bránit svobodu projevu, aniž bychom rezignovali na odpovědnost za veřejný prostor? Jak vést ostré spory, aniž bychom z protivníků dělali nepřátele?
Na tyto otázky neexistují jednoduché odpovědi. Právě proto je důležité, aby o nich rozhodovali občané schopní kritického úsudku, nikoli emoce, mediální zkratky nebo tlak okamžiku.
Demokracie nepotřebuje mesiáše ani spasitele. Potřebuje vzdělané, informované a odpovědné lidi, kteří chápou, že svoboda není samozřejmost a že o její zachování je třeba pečovat každý den. Ne křikem, ale rozumem. Ne slepou loajalitou k táborům, ale věrností principům, na nichž svobodná společnost stojí.
<div>⚠️ Důležité upozornění: Tento článek byl vytvořen za pomoci AI COPILOT</div>
Zdroje
Fischer und Monika Maron: Eine tragische Geschichte [sueddeutsche.de]
Goodreads: anotace a charakteristika románu Artur Lanz. [goodreads.com]
Perlentaucher: přehled recenzí z Frankfurter Rundschau, taz a Deutschlandfunk Kultur. [perlentaucher.de]
Monika Maron (* 3. června 1941, Berlín) patří k nejvýznamnějším německým spisovatelkám druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Vyrůstala nejprve v západním Berlíně, později žila v NDR, kde studovala divadelní vědu a dějiny umění a pracovala jako novinářka. Od poloviny 70. let se věnovala především literární tvorbě. Roku 1988 odešla z NDR do Spolkové republiky Německo a po sjednocení Německa se vrátila do Berlína, kde dlouhodobě žije a tvoří.
Literární tvorba a úspěchy
Maronová na sebe upozornila už debutovým románem Flugasche (Popílek, 1981), který kriticky zobrazoval ekologické problémy v NDR. Kniha nemohla ve východním Německu vyjít a byla publikována v západoněmeckém nakladatelství S. Fischer. Dnes je považována za jedno z prvních významných literárních svědectví o ekologické devastaci v komunistickém Německu.
Mezi její nejvýznamnější díla patří romány Die Überläuferin, Stille Zeile Sechs, Animal triste, Zwischenspiel, Munin oder Chaos im Kopf, Artur Lanz a novější román Das Haus. Vedle románů publikovala řadu esejů, deníků a autobiograficky laděných textů. Významné místo v její tvorbě zaujímá kniha Pawels Briefe, v níž se vyrovnává s osudy své židovské rodiny během nacismu.
Za svou tvorbu získala řadu významných ocenění, mimo jiné:
Kleistovu cenu (1992),
Friedrich-Hölderlinovu cenu (2003),
Německou národní cenu (2009),
Lessingovu cenu Svobodného státu Sasko (2011),
Ida-Dehmel-Literaturpreis (2017),
Stahl-Literaturpreis (2025).
Hlavní témata tvorby
Těžištěm jejího díla jsou zkušenost života v NDR, otázky osobní a kolektivní viny, historické paměti, svobody jednotlivce a morální odpovědnosti. V pozdější tvorbě se stále výrazněji věnovala také tématům migrace, proměně evropské společnosti, svobodě projevu, identitární politice a vztahu mezi většinovou společností a islámem.
Angažovanost a veřejné působení
Maronová nikdy nebyla autorkou uzavřenou pouze do literárního světa. Dlouhodobě vstupovala do veřejných debat o německé společnosti, politice a kultuře. Kritizovala některé aspekty migrační politiky Angely Merkelové, upozorňovala na problémy integrace a opakovaně se vyjadřovala k tomu, co považovala za zužování prostoru pro otevřenou diskusi o kontroverzních tématech.
Její zastánci ji označují za nezávislou intelektuálku, která se odmítá přizpůsobovat převládajícím názorovým trendům. Kritici jí naopak vytýkají, že některé její postoje poskytují argumenty konzervativní či národně orientované části veřejnosti.
Kontroverze
Největší veřejnou kontroverzi vyvolalo ukončení její téměř čtyřicetileté spolupráce s nakladatelstvím S. Fischer v roce 2020. K rozchodu vedla mimo jiné její spolupráce s drážďanským prostředím kolem knihkupectví Susanne Dagen, které část německé kulturní veřejnosti spojovala s okruhy konzervativní a nově pravicové publicistiky. Nakladatelství argumentovalo snahou nebýt spojováno s nacionalistickými a rasistickými proudy, zatímco Maronová celý spor interpretovala jako problém ideologické netolerance a omezené názorové plurality.
Určitou kontroverzi vyvolala i skutečnost, že v 70. letech vedla několik kontaktů s příslušníky východoněmecké Stasi. Dostupné informace však uvádějí, že nepodepsala závazek ke spolupráci jako informátorka a později se k celé věci veřejně vyjadřovala.
Celkové hodnocení
Monika Maron představuje mimořádně zajímavou osobnost současné německé kultury. Její životní zkušenost zahrnuje nacistickou minulost rodiny, život v komunistické NDR i demokratické sjednocené Německo. Právě tato zkušenost prostupuje většinou jejích knih. Bez ohledu na rozdílné názory na její veřejná vystoupení panuje mezi literárními historiky poměrně široká shoda, že patří k nejvýznamnějším německým autorkám své generace a že její dílo představuje důležitý literární záznam společenských proměn Německa od studené války až po současnost.
S. Fischer trennt sich nach 40 Jahren von Monika Maron, es rumort schon lange. Eine Autorin macht sich unbequem und wird vom Verlag aussortiert? So einfach ist es nicht.
Kniha Radical Cartography: How Changing Our Maps Can Change Our World (Viking; Nov. 2025) od Williama Rankina se zabývá tím, jak mapy ovlivňují naše vnímání světa. Autor tvrdí, že tradiční přístup k mapování, který se zaměřuje na objektivitu a přesnost, nám ve skutečnosti neprospívá, protože zjednodušuje složitost reality a posiluje euroamerické pohledy na Svět.
Rankin navrhuje, abychom při čtení map brali v úvahu také nejistotu a subjektivitu. V knize se věnuje různým aspektům mapování, jako jsou hranice, vrstvy, lidé, projekce, barvy, měřítko a čas. Upozorňuje, že mapy nejsou neutrální, ale spíše mocné nástroje, které formují naše chápání geografických, etnických a politických vztahů.
Kniha obsahuje příklady různých typů map, které ukazují, jak mohou vyjadřovat různé pohledy na svět. Například Rankin zmiňuje, jak některé mapy podporovaly kolonizaci nebo izolacionismus. Dále ukazuje, jak historické mapy, jako například „mapa otroctví“, pomohly utvářet politické rozhodnutí, například vznik Západní Virginie.
Rankin také d
... Show more...
Rankin navrhuje, abychom při čtení map brali v úvahu také nejistotu a subjektivitu. V knize se věnuje různým aspektům mapování, jako jsou hranice, vrstvy, lidé, projekce, barvy, měřítko a čas. Upozorňuje, že mapy nejsou neutrální, ale spíše mocné nástroje, které formují naše chápání geografických, etnických a politických vztahů.
Kniha obsahuje příklady různých typů map, které ukazují, jak mohou vyjadřovat různé pohledy na svět. Například Rankin zmiňuje, jak některé mapy podporovaly kolonizaci nebo izolacionismus. Dále ukazuje, jak historické mapy, jako například „mapa otroctví“, pomohly utvářet politické rozhodnutí, například vznik Západní Virginie.
Rankin také diskutuje o tom, jak mapy mohou spojovat minulost s přítomností a budoucností. Například mapa Mississippi z 20. let 20. století, která ukazuje změny toku řeky, sloužila jako varování pro budoucí povodně.
Celkově kniha vybízí čtenáře, aby si uvědomili, jak důležité je chápat mapy jako nástroje s mocí ovlivnit naše chápání světa, což může být užitečné i při každodenním používání navigačních aplikací.
Obsáhlou recenzi naleznete zde: Hippocampus Magazine | REVIEW: Radical Cartography: How Changing Our Maps Can Change Our World by William Rankin
Kniha Williama Rankina „Radical Cartography: How Changing Our Maps Can Change Our World“ zkoumá, jak hodnoty a perspektivy obsažené v mapách ovlivňují naše vnímání světa, a argumentuje,…
Národní park Šumava vrací potoky v okolí Stráženské slati do původních vlnitých tras. Snaží se tak obnovit původní režim narušený těžbou rašeliny. Projekt obnovy potoků a mokřadů u Stráženské slati nyní soutěží ve finále celorepublikové soutěže Adapterra Awards. „Čím dál víc pociťujeme, jak důležité jsou přírodní toky v krajině,“ říká pro Český rozhlas České Budějovice geobotanička z národního parku Šumava Ivana Bufková.
Vědci z Virginia Tech vyvíjejí experimentální „chytrou“ náplast iNal, která by v budoucnu mohla automaticky reagovat na předávkování fentanylem. Pomocí mikrojehliček dokáže rozpoznat přítomnost fentanylu a následně uvolnit naloxon – lék, který blokuje účinky opioidů a může zachránit život.
Výhodou systému je, že by teoreticky nepotřeboval okamžitý zásah další osoby. To by mohlo být důležité zejména v situacích, kdy člověk užije fentanyl sám a není nikdo, kdo by rozpoznal předávkování a podal mu naloxon. Náplast je navíc navržena tak, aby mohla při přetrvávající přítomnosti fentanylu uvolnit další dávku naloxonu.
Výsledky jsou zatím pouze experimentální. Technologie byla testována v laboratorních podmínkách a na myších, nikoli jako schválená léčba u lidí. Před případným využitím v medicíně bude nutné ověřit její bezpečnost, přesnost a účinnost v klinických studiích.
Pokud se podaří technologii úsp
... Show more...
Výhodou systému je, že by teoreticky nepotřeboval okamžitý zásah další osoby. To by mohlo být důležité zejména v situacích, kdy člověk užije fentanyl sám a není nikdo, kdo by rozpoznal předávkování a podal mu naloxon. Náplast je navíc navržena tak, aby mohla při přetrvávající přítomnosti fentanylu uvolnit další dávku naloxonu.
Výsledky jsou zatím pouze experimentální. Technologie byla testována v laboratorních podmínkách a na myších, nikoli jako schválená léčba u lidí. Před případným využitím v medicíně bude nutné ověřit její bezpečnost, přesnost a účinnost v klinických studiích.
Pokud se podaří technologii úspěšně převést do humánní medicíny, mohla by představovat zajímavou novou vrstvu ochrany před jedním z nejnebezpečnějších následků opioidního předávkování.
Už zas abychom opravovali učebnice. Geny fungují ještě složitěji, než jsme si uměli představit. Objev „temného genomu“ nás staví před otázku: Co vše má v našem organismu na starosti, za co mu vděčíme a čím na něj doplácíme?
Cesta od DNA k expresi proteinů je základem ústředního dogmatu biologie. Kredit: Dhorspool, CC BY-SA 3.0
Úsek dvojité šroubovice kyseliny deoxyribonukleové (DNA), kterému říkáme gen, se přepíše do jednoduché šroubovice kyseliny ribonukleové (RNA) a podle ní se pak na ribozomu syntetizuje řetězec aminokyselin, pro nějž máme označení protein nebo lidovější název bílkovina. Mohlo by se zdát, že disponujeme tolika bílkovinami, kolik nám příroda uložila do dědičné informace genů. Ale to by bylo zoufale málo.
Genom nám dovoluje vyrábět podle instrukce jednoho genu hned několik různých bílkovin. Buňky k tomu využívají tzv. alternativní sestřih. Buňka nejprve jednoduchou šroubovici RNA rozporcuje na kusy. Z bun
... Show more...
Cesta od DNA k expresi proteinů je základem ústředního dogmatu biologie. Kredit: Dhorspool, CC BY-SA 3.0
Úsek dvojité šroubovice kyseliny deoxyribonukleové (DNA), kterému říkáme gen, se přepíše do jednoduché šroubovice kyseliny ribonukleové (RNA) a podle ní se pak na ribozomu syntetizuje řetězec aminokyselin, pro nějž máme označení protein nebo lidovější název bílkovina. Mohlo by se zdát, že disponujeme tolika bílkovinami, kolik nám příroda uložila do dědičné informace genů. Ale to by bylo zoufale málo.
Genom nám dovoluje vyrábět podle instrukce jednoho genu hned několik různých bílkovin. Buňky k tomu využívají tzv. alternativní sestřih. Buňka nejprve jednoduchou šroubovici RNA rozporcuje na kusy. Z buněčného jádra vyexpeduje jen některé části, které může poskládat dohromady různým způsobem. Z jednoho genu pak na ribozom dorazí hned několik různých instrukcí pro syntézu bílkovin.
Už zas abychom opravovali učebnice. Geny fungují ještě složitěji, než jsme si uměli představit. Objev „temného genomu“ nás staví před otázku: Co vše má v našem organismu na starosti, za co mu vděčíme a čím na něj doplácíme?
Americký federální soud ostře zkritizoval U.S. Department of Health and Human Services (HHS) kvůli způsobu, jakým ministerstvo přistoupilo ke změnám financování programů prevence těhotenství u dospívajících.
Podle Caitlin Gilbert z Washington Postu se při přípravě nových grantových podmínek využívala umělá inteligence. Problém ale nebyl v samotném použití AI. Zásadní problém vznikl ve chvíli, kdy se v dokumentech objevily odkazy na vědecké studie, které podle soudce buď neexistují, nebo nepodporují tvrzení, pro která byly citovány.
To je mimořádně závažné. Grantové programy v oblasti veřejného zdraví nejsou akademické cvičení. Rozhodují o tom, jaké programy dostanou peníze, jaké intervence se budou používat a které skupiny obyvatel k nim budou mít přístup.
HHS přitom současně mění směřování programu Teen Pregnancy Prevention. Aktuální grantová výzva sice stále po
... Show more...
Podle Caitlin Gilbert z Washington Postu se při přípravě nových grantových podmínek využívala umělá inteligence. Problém ale nebyl v samotném použití AI. Zásadní problém vznikl ve chvíli, kdy se v dokumentech objevily odkazy na vědecké studie, které podle soudce buď neexistují, nebo nepodporují tvrzení, pro která byly citovány.
To je mimořádně závažné. Grantové programy v oblasti veřejného zdraví nejsou akademické cvičení. Rozhodují o tom, jaké programy dostanou peníze, jaké intervence se budou používat a které skupiny obyvatel k nim budou mít přístup.
HHS přitom současně mění směřování programu Teen Pregnancy Prevention. Aktuální grantová výzva sice stále požaduje medicínsky přesné a věkově odpovídající vzdělávání, podporu informovaného rozhodování a programy, jejichž účinnost byla rigorózně ověřena. Na programy prevence těhotenství je pro nové granty vyčleněno přibližně 63,4 milionu dolarů.
Generativní AI dokáže vytvořit přesvědčivě vypadající citaci, která neexistuje. Dokáže také přiřadit skutečné studii závěr, který ve skutečnosti neobsahuje. Text pak může působit odborně, přestože jeho vědecký základ je chybný.
A pokud takový materiál používá vláda při rozhodování o desítkách milionů dolarů z veřejných peněz, nejde už jen o „chybu chatbotu“. Jde o selhání procesu, který měl takovou chybu odhalit ještě předtím, než se dostala do oficiálního vládního dokumentu.
Soud už dříve zablokoval plánované zásadní změny programu prevence těhotenství u dospívajících. Spor tak není pouze o AI. Je také o tom, zda může vláda měnit zavedený program a jeho podmínky způsobem, který podle soudu překračuje její pravomoci.
Umělá inteligence může pomoci vědcům, lékařům i úředníkům pracovat rychleji. Neměla by však dostat pravomoc určovat, co je vědecký důkaz. Protože vědecký odkaz není pravdivý proto, že vypadá přesvědčivě. Je pravdivý teprve tehdy, když lze skutečně dohledat studii, ověřit její výsledky a zjistit, zda podporuje tvrzení, které se na ni odvolává. A přesně to by měl člověk vždy udělat za AI.
Když o veřejném zdraví rozhoduje AI – a začne si vymýšlet důkazy
Americký federální soud ostře zkritizoval U.S. Department of Health and Human Services (HHS) kvůli způsobu, jakým ministerstvo...
Les Journées du Patrimoine reviennent à Paris et en Île-de-France le week-end des 19 et 20 septembre 2026. Et si on en profitait pour partir à la découverte des hôtels particuliers à Paris ? Voici le programme qui vous attend dans ces trésors de la capitale.
A six-week-old baby girl in Lancaster, Pennsylvania, died from measles, the county coroner confirmed to local press Friday.
Stephen Diamantoni, a Republican first elected coroner in 2007, told Lancaster Online that the baby died at home. “I believe it was the 18th of August,” he said.
He also noted that the baby had a genetic condition called Amish lethal microcephaly, in which babies are born with unusually small heads and underdeveloped brains. The condition is caused by a mutation in the SLC25A19 gene, which codes for a protein involved with energy-producing enzymes in the mitochondria and is thought to be important for brain development. About 1 in 500 babies in the Old Order Amish population of Pennsylvania are born with the condition. Infants with the disorder only survive for about six months.
Diamontoni confirmed to Lancaster Online that while microcephaly was present, measles was the cause of death.
The media in this post is not displayed to visitors. To view it, please go to the original post.
Winzige Härchen zum Wassersparen
Wer in trockenen Lebensräumen lebt, muss mit Wasser sparsam umgehen. Das gilt auch für Geckos. Über ihre dünne Haut kann ständig Wasser an die Umgebung verloren gehen.
Bei vielen Geckoarten sitzen hier unzählige winzige Härchen, sogenannte Setulae. Besonders häufig findet man sie bei Geckos und Chamäleons aus trockenen und halbtrockenen Gebieten.
Welche Funktion diese Strukturen haben, war bislang nicht eindeutig geklärt. Forschende der Universität Kiel haben nun untersucht, ob die Setulae den Wasserverlust über die Haut verringern könnten.
Dafür entwickelten sie ein vereinfachtes Computermodell der Geckohaut und simulierten, wie sich Luft und Wassermoleküle zwischen und über den winzigen Härchen verhalten.
Denkbar wäre nämlich auch das Gegenteil gewesen. Durch die Härchen wird die Oberfläche größer, was die Verdunstung theoretisch sogar fördern könnte.
Die Simulation zeigte jedoch
... Show more...
Winzige Härchen zum Wassersparen
Wer in trockenen Lebensräumen lebt, muss mit Wasser sparsam umgehen. Das gilt auch für Geckos. Über ihre dünne Haut kann ständig Wasser an die Umgebung verloren gehen.
Bei vielen Geckoarten sitzen hier unzählige winzige Härchen, sogenannte Setulae. Besonders häufig findet man sie bei Geckos und Chamäleons aus trockenen und halbtrockenen Gebieten.
Welche Funktion diese Strukturen haben, war bislang nicht eindeutig geklärt. Forschende der Universität Kiel haben nun untersucht, ob die Setulae den Wasserverlust über die Haut verringern könnten.
Dafür entwickelten sie ein vereinfachtes Computermodell der Geckohaut und simulierten, wie sich Luft und Wassermoleküle zwischen und über den winzigen Härchen verhalten.
Denkbar wäre nämlich auch das Gegenteil gewesen. Durch die Härchen wird die Oberfläche größer, was die Verdunstung theoretisch sogar fördern könnte.
Die Simulation zeigte jedoch einen möglichen Schutzmechanismus. Zwischen den dicht stehenden Härchen bleibt Luft gefangen und es bildet sich eine dünne Grenzschicht über der Haut. Wassermoleküle, die von der Haut in diese Schicht gelangen, können sich nicht einfach ungehindert in der Umgebungsluft verteilen. Sie stoßen innerhalb des engen Raums wiederholt auf andere Moleküle und Oberflächen, wobei ein Teil zur Haut zurückkehrt. Im Modell verringerte diese Grenzschicht dadurch den Wasserverlust.
Noch ist allerdings nicht gezeigt, dass Geckohaut tatsächlich auf diese Weise funktioniert. Bislang handelt es sich nur um eine Modellierung. Als Nächstes wollen die Forschenden deshalb künstliche Haut und abgestreifte Geckohaut untersuchen.
Sollte sich der Effekt bestätigen, könnten die Nanohärchen nicht nur eine wichtige Anpassung an trockene Lebensräume erklären. Das zugrunde liegende Prinzip wäre auch für die Materialforschung interessant und könnte als Vorbild für künstliche Oberflächen dienen.
Quelle: Filippov et al., 2026, Biointerphases (nur Abstract frei verfügbar)
Děti narozené s rozštěpem rtu a patra musí při rekonstrukci chybějící části čelistní kosti často čekat až do věku 10 až 12 let, než mohou podstoupit invazivní operaci s kostním štěpem.
Výzkumníci ze Sydney vyvinuli biologicky odbouratelný materiál přezdívaný „nanokost,“ který umožňuje tělu využít vlastní regenerační schopnosti k obnově kostní tkáně. V budoucnu by tak mohl nabídnout alternativu k zákrokům, jejichž postup se za posledních více než 50 let téměř nezměnil.
Z dlouhodobého hlediska vědci doufají, že by tato technologie mohla umožnit léčbu u mnohem mladších dětí a zkrátila tím čekání na operaci s kostním štěpem.
Studie publikovaná v časopise ACS Nano vznikla na australských univerzitních pracovištích. V preklinickém modelu hojení kostí vědci zjistili, že nový materiál po osmi týdnech vytvořil přibližně o 80 procent v
... Show more...
Výzkumníci ze Sydney vyvinuli biologicky odbouratelný materiál přezdívaný „nanokost,“ který umožňuje tělu využít vlastní regenerační schopnosti k obnově kostní tkáně. V budoucnu by tak mohl nabídnout alternativu k zákrokům, jejichž postup se za posledních více než 50 let téměř nezměnil.
Z dlouhodobého hlediska vědci doufají, že by tato technologie mohla umožnit léčbu u mnohem mladších dětí a zkrátila tím čekání na operaci s kostním štěpem.
Studie publikovaná v časopise ACS Nano vznikla na australských univerzitních pracovištích. V preklinickém modelu hojení kostí vědci zjistili, že nový materiál po osmi týdnech vytvořil přibližně o 80 procent více nové kosti než kontrolní materiál. Zároveň aktivoval klíčový růstový faktor podílející se na opravě kostní tkáně přibližně desetkrát víc oproti běžným metodám.
Jak uvedl vedoucí výzkumu Chun Xu z University of Sydney, materiál aktivuje dosud nevyužívané signály, které má tělo k dispozici pro opravu tkání, a spouští kaskádu hojivých procesů. Ty přilákají kmenové buňky schopné vytvářet kost a stimulují vznik nové kostní tkáně.
Děti narozené s rozštěpem rtu a patra musí při rekonstrukci chybějící části čelistní kosti často čekat až do věku 10 až 12 let, než mohou podstoupit invazivní operaci s kostním štěpem. Výzkumníci ze
DeepfakesTracker.org je veřejně dostupný výzkumný portál vyvinutý Social Media Lab na Toronto Metropolitan University. Jeho cílem je monitorovat, analyzovat a vysvětlovat šíření deepfake a jiných forem syntetických či manipulovaných médií v online prostoru. Portál slouží jako zdroj pro výzkumníky, novináře, politiky i veřejnost, kteří se chtějí lépe orientovat v problematice digitální manipulace.
Deepfakes jsou definovány jako syntetická média (text, obraz, audio, video) vytvořená či upravená pomocí AI s cílem klamat diváka. Projekt upozorňuje, že deepfakes představují rostoucí hrozbu pro demokracii, protože mohou podkopávat důvěru v instituce, narušovat veřejnou debatu a zvyšovat efektivitu dezinformačních kampaní.
Portál nabízí real‑time monitorování deepfake obsahu, edukační materiály, FAQ, digitální forenzní nástroje a interaktivní hry pro rozvoj digitální gramotnosti, které uživatelům pomáhají rozpoznávat a kriticky hodnotit manipulovaná média.
Projekt vytváří tým Social Media Lab a navazuje na jejich dlouhodobý výzkum v oblasti misinformací a dezinformací.
... Show more...
Deepfakes jsou definovány jako syntetická média (text, obraz, audio, video) vytvořená či upravená pomocí AI s cílem klamat diváka. Projekt upozorňuje, že deepfakes představují rostoucí hrozbu pro demokracii, protože mohou podkopávat důvěru v instituce, narušovat veřejnou debatu a zvyšovat efektivitu dezinformačních kampaní.
Portál nabízí real‑time monitorování deepfake obsahu, edukační materiály, FAQ, digitální forenzní nástroje a interaktivní hry pro rozvoj digitální gramotnosti, které uživatelům pomáhají rozpoznávat a kriticky hodnotit manipulovaná média.
Projekt vytváří tým Social Media Lab a navazuje na jejich dlouhodobý výzkum v oblasti misinformací a dezinformací.
Portál nabízí real‑time monitorování deepfake obsahu, edukační materiály, FAQ, digitální forenzní nástroje a interaktivní hry pro rozvoj digitální gramotnosti, které uživatelům pomáhají rozpoznávat…
Jaká specifika a tajemství skrývají minoritní jazyky a jazykové variety mimo hlavní pozornost společnosti? Co jsou kryptolekty a kdo je používá?
Panelová diskuse v Kampusu Hybernská Jazyky známé i neznámé: od romštiny ke kryptolektům nabídne pestrý pohled na jazykovou rozmanitost, která se často projevuje specifický miči skrytými způsoby komunikace různých komunit.
Odborníci z oblasti lingvistiky a příbuzných oborů představí tyto jazyky v jejich strukturálním, historickém i společenském kontextu a přiblíží kryptolekty jako kódované či záměrně uzavřené jazykové variety užívané specifickými skupinami jako šifrované sdělení.
Diskuse se zaměří na otázky identity, kulturních specifik i historických souvislostí, včetně státem iniciované regulace menšinových jazyků. Jakou roli hraje jazyk v utváření vědomí komunity? Kdy se stává prostředkem emancipace, a kdy na opak bariérou? A jak lze tyto jazykové formy zkoumat, aniž bychom narušili jejich přirozené prostředí?
Diskuse nabídne prostor pro srovnání různých pohledů i zapojení publika do debaty o jazyce jako živém, proměňujícím se a mnoho vrstevnatém fenoménu.
Od procesu s undergroundem letos uplyne 50 let. Některým obžalovaným bylo v té době jen něco málo přes dvacet. Jak na soudní proces vzpomínají? Kolik času strávili ve vězení? A jak se žilo s cejchem politického vězně? Besedu s pamětníky Františkem Čuňasem Stárkem a Josefem Janíčkem povede Lucie Vopálenská z Českého rozhlasu.
Platformy Paedagogium Univerzity Karlovy a Pedadesk Západočeské univerzity vás zvou na další setkání cyklu Inspiration Café, které se uskuteční 22. září 2026 od 15:00 do 17:30 v Kampusu Hybernská.
Zářijové setkání se zaměří na adaptaci studentek a studentů na vysokoškolské prostředí. Co pro ně znamená přechod ze SŠ na VŠ? Co ovlivňuje jejich motivaci k učení a co se může skrývat za chováním, které někdy vnímáme jako nezájem či pasivitu? Jak se učí být na vysoké škole samostatní? A především co z toho můžeme jako vyučující ovlivnit a kde naše role a odpovědnost končí?
Hostkou setkání bude PhDr. Radka High, Ph.D., odbornice na pedagogickou psychologii a psychodidaktiku z Pedagogické fakulty UK. Po moderovaném rozhovoru bude následovat skupinová práce, během níž účastníci vztáhnou téma k vlastní pedagogické praxi a budou sdílet své zkušenosti.
„Inspiration Café“ je cyklus neformálních setkání vysokoškolských vyučujících, pořádaný ve spolupráci platformy Paedagogium Univerzity Karlovy a platformy Pedadesk Západočeské univerzity. Cílem tohoto cyklu je vytvořit prostor pro sdílení zkušeností v oblasti výuky a podpořit rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků a pracovnic. „Inspiration Café“ je otevřeným fórem, kde se vysokoškolští pedagogové a pedagožky mohou setkávat v příjemné a neformální atmosféře. Setkání „Inspiration Café“ se konají čtyřikrát ročně, přičemž dvakrát je organizuje Univerzita Karlova a dvakrát Západočeská univerzita.
Postdoktorand a čerstvý držitel ERC Starting grantu je členem Centra základů současné informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK
Teoretik informatiky Ian Mertz, který pochází z amerického New Jersey a v současné době působí v Praze, shrnuje svůj výzkum jako „kontraintuitivní přístup k využití již zaplněného prostoru“. Přátelský a vesele naladěný postdoktorand a čerstvý držitel grantu ERC Starting však upřesňuje, že nám s hledáním volného místa na přeplněných pevných discích ani v zaplněných skříních pomoci nemůže. Jeho koncept využití obsazeného paměťového prostoru jako výpočetního zdroje – takzvaná katalytická paměť – by však mohl přinést řadu zajímavých výsledků. Jako člen Centra základů současné informatiky na Matematicko-fyzikáln
... Show more...
Teoretik informatiky Ian Mertz, který pochází z amerického New Jersey a v současné době působí v Praze, shrnuje svůj výzkum jako „kontraintuitivní přístup k využití již zaplněného prostoru“. Přátelský a vesele naladěný postdoktorand a čerstvý držitel grantu ERC Starting však upřesňuje, že nám s hledáním volného místa na přeplněných pevných discích ani v zaplněných skříních pomoci nemůže. Jeho koncept využití obsazeného paměťového prostoru jako výpočetního zdroje – takzvaná katalytická paměť – by však mohl přinést řadu zajímavých výsledků. Jako člen Centra základů současné informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK, které si vybral pro jeho celosvětovou reputaci, se snaží změnit pojetí „zaplněné“ paměti a učinit ji ještě užitečnější: kromě uchovávání dat může také sloužit jako nečekaně výkonný výpočetní zdroj – a to aniž by bylo potřeba původní data vymazat.
Petr Skála
in reply to Pepik Hipik • • •